Je to jako včera, kdy jsme se mačkali na Václaváku a poslouchali jeho slova z balkonu Melantrichu. Vzpomínám si, jak jsem nosila přilepenou jeho fotku přes celá záda zimní bundy. (Tuším, že nám za to tehdy někdo zdemoloval schránku, než do ní napsal něco ještě ošklivějšího na moji adresu.) Ať už se potom dělo v politice cokoliv, vždycky pro mě zůstával člověkem, kterého jsem si nesmírně vážila pro jeho osobnost a mravní hodnoty. Pro to, co většině tohoto národa chybí.
A teď nám bude chybět i on sám.
0 komentářů:
Přidat komentář